|
|
Charakterizace katanionických vesikulárních systémů s využitím HRUS
Kopřivová, Hana ; Sovová, Šárka (oponent) ; Hurčíková, Andrea (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá katanionickými vesikulárními systémy, které by mohly v budoucnosti sloužit jako nosiče léčiv nebo genů. Tyto systémy jsou připraveny kationaktivními tenzidy CTAB a DDAC, anionaktivním tenzidem SDS a cholesterolem, který slouží jako stabilizátor. V experimentální části byly tyto vesikuly charakterizovány pomocí ultrazvukové spektroskopie s vysokým rozlišením. Sledovalo se chování systémů s odlišným procentuálním obsahem cholesterolu. Dále byly studovány teplotní vlastnosti vesikul pomocí teplotních skenů mezi 10 °C až 65 °C. Pomocí densitometrie byla zkoumána hustota vzorků při teplotách 25 °C a při teplotě lidského těla 37 °C.
|
|
|
Vliv koncentrace tenzidové složky a teploty na interakce hyaluronanu a katanionických vezikulárních systémů
Janáková, Kristýna ; Jugl, Adam (oponent) ; Krouská, Jitka (vedoucí práce)
Pomocí izotermické titrační kalorimetrie byl studován vliv koncentrace tenzidové složky a teploty na interakce hyaluronanu a katanionických vezikulárních systémů. Měření bylo provedeno při dvou různých koncentracích tenzidové složky a třech hodnotách teploty. Důvodem studování těchto interakcí je možnost, že by tyto systémy společně s hyaluronanem mohly v budoucnosti sloužit jako nosiče léčiv. Katanionické vezikulární systémy byly připraveny z kationického tenzidu CTAB, z anionického tenzidu SDS a z kladně nabitého dvouřetězcového tenzidu DODAC. Pro všechna měření byl využíván roztok záporně nabitého hyaluronanu o koncentraci 0,5 mM.
|
|
|
Solubilizace v systémech kataniontových tenzidů
Konečná, Anna ; Krouská, Jitka (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá solubilizací hydrofobních barviv v systémech kladně nabitých kataniontových vezikul. Cílem práce bylo stanovení jejich solubilizační kapacity. Vezikulární systémy byly připraveny z opačně nabitých povrchově aktivních látek CTAB a SDS. Pro zvýšení stability vezikul byl do jejich struktury přidán cholesterol a kladně nabitý dvouřetězcový tenzid DODAC, díky kterému systém získal kladný náboj. Pro stanovení solubilizační kapacity byla použita barviva 1-Naftol, Sudan Red G a Oil Red O a byly použity dva způsoby přípravy vzorků, tzv. spontánní a přímá solubilizace. Měření bylo provedeno po 1, 2, 3 a 7 dnech od přípravy vzorků pomocí UV-VIS spektrofotometrie, kdy byla měřena absorbance, ze které byla následně výpočtem z kalibračních křivek stanovena solubilizační kapacita. Výsledky ukazují, že přímá solubilizace je mírně účinnější než solubilizace spontánní. Ze zvolených barviv se nejlépe solubilizoval 1-Naftol, tedy látka s nejmenší molekulou, kdy pravděpodobně došlo k jeho 100% solubilizaci do systému vezikul.
|
|
|
Studium hydratačního obalu vezikulárních systémů na bázi iontových amfifilních párů
Rašticová, Barbora ; Szabová, Jana (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá studiem hydratačního obalu kladně nabitých vezikulárních systémů. Cílem práce bylo sledovat hydratační obal a zjistit tak množství molekul vody v okolí při různých stavech membrány. Dále také porovnání dvou vybraných fluorescenčních sond. Jako systémy byly využity kladně nabité vezikulární systémy složeny ze dvou druhů tenzidů, a to ze záporně nabitého SDS a kladně nabitého CTAB. Pro stabilizaci byl k systému přidán i dvou řetězcový kladně nabitý tenzid DODAC. Díky tomuto tenzidu získaly vzniklé vezikulární systémy kladný náboj. Pro studium byly vybrány tři různé koncentrace cholesterolu, které byly přidány k systému, a to 20, 40 a 60 mol. %. Studium bylo provedeno pomocí měření emise fluorescence v závislosti na rostoucí teplotě, kde teplotní interval byl od 10 do 80 °C. Jako fluorescenční sondy byly vybrány Laurdan a Prodan. Pro vyhodnocení byla využita metoda generalizované polarizace. Laurdanu se díky své struktuře nachází zejména v membránovém prostředí, proto byla pro jeho vyhodnocení postačující metoda dvou vlnové generalizované polarizace, která zahrnuje příspěvky fluorescence pouze z membrány. Prodan má oproti Laurdanu kratší uhlovodíkový řetězec, proto se začleňuje nejen do membrány ale také do vodného prostředí. Proto byla pro vyhodnocení Prodanu využita metoda tří vlnové generalizované polarizace, která zahrnuje i příspěvek fluorescence z vodného prostředí. Výsledky ukázaly, že chování obou sond je velmi podobné. U všech systému docházelo s rostoucí teplotou k poklesu hodnot generalizované polarizace. Při nízkých teplotách se tedy membrána nachází ve stavu pevném uspořádaném. Se zvyšující teplotou dochází k přeměně do stavu kapalného neuspořádaného. S rostoucí teplotou tedy dochází ke zvyšování počtu molekul vody. Zároveň se s rostoucí koncentrací cholesterolu zvětšoval interval fázového přechodu. Výsledky též ukázaly, že hodnoty tří vlnové generalizované polarizace Prodanu jsou vždy vyšší, jak hodnoty dvou vlnové generalizované polarizace Laurdanu.
|
|
|
Studium hydratačního obalu vezikulárních systémů na bázi iontových amfifilních párů
Rašticová, Barbora ; Szabová, Jana (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá studiem hydratačního obalu kladně nabitých vezikulárních systémů. Cílem práce bylo sledovat hydratační obal a zjistit tak množství molekul vody v okolí při různých stavech membrány. Dále také porovnání dvou vybraných fluorescenčních sond. Jako systémy byly využity kladně nabité vezikulární systémy složeny ze dvou druhů tenzidů, a to ze záporně nabitého SDS a kladně nabitého CTAB. Pro stabilizaci byl k systému přidán i dvou řetězcový kladně nabitý tenzid DODAC. Díky tomuto tenzidu získaly vzniklé vezikulární systémy kladný náboj. Pro studium byly vybrány tři různé koncentrace cholesterolu, které byly přidány k systému, a to 20, 40 a 60 mol. %. Studium bylo provedeno pomocí měření emise fluorescence v závislosti na rostoucí teplotě, kde teplotní interval byl od 10 do 80 °C. Jako fluorescenční sondy byly vybrány Laurdan a Prodan. Pro vyhodnocení byla využita metoda generalizované polarizace. Laurdanu se díky své struktuře nachází zejména v membránovém prostředí, proto byla pro jeho vyhodnocení postačující metoda dvou vlnové generalizované polarizace, která zahrnuje příspěvky fluorescence pouze z membrány. Prodan má oproti Laurdanu kratší uhlovodíkový řetězec, proto se začleňuje nejen do membrány ale také do vodného prostředí. Proto byla pro vyhodnocení Prodanu využita metoda tří vlnové generalizované polarizace, která zahrnuje i příspěvek fluorescence z vodného prostředí. Výsledky ukázaly, že chování obou sond je velmi podobné. U všech systému docházelo s rostoucí teplotou k poklesu hodnot generalizované polarizace. Při nízkých teplotách se tedy membrána nachází ve stavu pevném uspořádaném. Se zvyšující teplotou dochází k přeměně do stavu kapalného neuspořádaného. S rostoucí teplotou tedy dochází ke zvyšování počtu molekul vody. Zároveň se s rostoucí koncentrací cholesterolu zvětšoval interval fázového přechodu. Výsledky též ukázaly, že hodnoty tří vlnové generalizované polarizace Prodanu jsou vždy vyšší, jak hodnoty dvou vlnové generalizované polarizace Laurdanu.
|
|
|
Vliv koncentrace tenzidové složky a teploty na interakce hyaluronanu a katanionických vezikulárních systémů
Janáková, Kristýna ; Jugl, Adam (oponent) ; Krouská, Jitka (vedoucí práce)
Pomocí izotermické titrační kalorimetrie byl studován vliv koncentrace tenzidové složky a teploty na interakce hyaluronanu a katanionických vezikulárních systémů. Měření bylo provedeno při dvou různých koncentracích tenzidové složky a třech hodnotách teploty. Důvodem studování těchto interakcí je možnost, že by tyto systémy společně s hyaluronanem mohly v budoucnosti sloužit jako nosiče léčiv. Katanionické vezikulární systémy byly připraveny z kationického tenzidu CTAB, z anionického tenzidu SDS a z kladně nabitého dvouřetězcového tenzidu DODAC. Pro všechna měření byl využíván roztok záporně nabitého hyaluronanu o koncentraci 0,5 mM.
|
|
|
Solubilizace v systémech kataniontových tenzidů
Konečná, Anna ; Krouská, Jitka (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá solubilizací hydrofobních barviv v systémech kladně nabitých kataniontových vezikul. Cílem práce bylo stanovení jejich solubilizační kapacity. Vezikulární systémy byly připraveny z opačně nabitých povrchově aktivních látek CTAB a SDS. Pro zvýšení stability vezikul byl do jejich struktury přidán cholesterol a kladně nabitý dvouřetězcový tenzid DODAC, díky kterému systém získal kladný náboj. Pro stanovení solubilizační kapacity byla použita barviva 1-Naftol, Sudan Red G a Oil Red O a byly použity dva způsoby přípravy vzorků, tzv. spontánní a přímá solubilizace. Měření bylo provedeno po 1, 2, 3 a 7 dnech od přípravy vzorků pomocí UV-VIS spektrofotometrie, kdy byla měřena absorbance, ze které byla následně výpočtem z kalibračních křivek stanovena solubilizační kapacita. Výsledky ukazují, že přímá solubilizace je mírně účinnější než solubilizace spontánní. Ze zvolených barviv se nejlépe solubilizoval 1-Naftol, tedy látka s nejmenší molekulou, kdy pravděpodobně došlo k jeho 100% solubilizaci do systému vezikul.
|
|
|
Charakterizace katanionických vesikulárních systémů s využitím HRUS
Kopřivová, Hana ; Sovová, Šárka (oponent) ; Hurčíková, Andrea (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá katanionickými vesikulárními systémy, které by mohly v budoucnosti sloužit jako nosiče léčiv nebo genů. Tyto systémy jsou připraveny kationaktivními tenzidy CTAB a DDAC, anionaktivním tenzidem SDS a cholesterolem, který slouží jako stabilizátor. V experimentální části byly tyto vesikuly charakterizovány pomocí ultrazvukové spektroskopie s vysokým rozlišením. Sledovalo se chování systémů s odlišným procentuálním obsahem cholesterolu. Dále byly studovány teplotní vlastnosti vesikul pomocí teplotních skenů mezi 10 °C až 65 °C. Pomocí densitometrie byla zkoumána hustota vzorků při teplotách 25 °C a při teplotě lidského těla 37 °C.
|
host ::
RSS.